Grošácká kronika

Jak vznikla kapela Grošáci? Skupina Grošáci vznikla ze skupiny Rejdaři a skupiny Hříbata. Ale to trochu předcházím. Abychom zjistili jak kapela Grošáci vznikla, tak se musíme vrátit o pár let, a to do roku 1969.V té době jsme se já a K. Zápotocký vrátili z vojny, a protože jsme bydleli oba na Zlíchově, a chodili jsme do stejné školy, dokonce i třídy, tak první setkání na sebe nedalo dlouho čekat.... A hned při tom prvním setkání Karla napadlo, vzít kytary a jezdit na vandry. Já na vojně hrál bigbeat a trempiáda mě nic neřikala, nicméně jsem se to naučil hrát a dokonce i zpívat. Krátce na to se k nám přidal Franta Bauchů, neboli Fery a hráli jsme ve třech. A to byl prapůvod skupiny Rejdaři. Zkoušeli jsme na Zlíchově v parku, chodili na slezinu na Žvahov. Když Karlův kamarád J. Žižka koupil v Krkonoších chalupu, tak tam jsme jezdili nejvíc. Bylo tu spoustu práce, takže přes den jsme makali na chalupě a večer se popíjelo a my tři jsme hráli a zpívali, většinou až do rána. A tady jsme se potkali s P. Benešem, alias Agem který byl členem osady Alabama a ten nás seznámil se Zdeňkem Hájkem a Milanem Jiroušem. O něco později se k nám přidal Jirka Vašků. Zdeněk Hájek hrál na kytaru, ale toho jsme donutili hrát na mandolinu, Milan Jirouš hrál na banjo (mimochodem vyrobené z bubínku) a Jirka Vašků hrál na kontrabas. Karel Zápotocký přivedl Frantu Povolného, a taky s námi hrál nějakou dobu Honza Milý na housle. A opět se jezdilo na vandry a různé akce. Nakonec vznikla skupina 5. stálých členů, ze které vznikla kapela Rejdaři.

 

Nahráli jsme si taky demo nahrávku, abychom slyšeli jak to vůbec zní. Mimochodem, ta nahrávka je pořízena na jeden mikrofon, visící ze stropu a byl použit byt K. Zápotockého. Po odchodu Jirky Vašků a Milana Jirouše na vojnu v roce 1972, jsme přibrali Vaška Trpišovského alias Bivoje, který hrál na kontrabas a Frantu Lusku neboli Fuňáka, který hrál na banjo a který bohužel v roce 1989 tragicky zemřel. Začátkem roku 1974 vystřídal Fandu Povolného Karel Chládek. V té době existovala skupina Hříbata, kterou vedl Franta Skořepa,

 

a ta se po dohodě spojila se skupinou Rejdaři, za účelem účasti soutěže "Zlatý cvrček" v Českých Budějovicích. Na návrh Emila Makala se kapela pojmenovala Grošáci. A toto je první sestava Grošáků:

 

Rejdaři se už potom nedali nikdy dohromady. Z původní kapely jsem zůstal jen já, a tak jsem se rozhodl, že pro Grošáky budu psát české texty. Nakonec to docela vyšlo. Po odchodu Jirky Žatečky a Franty Skořepy, přišel Jirka Douba, který hrál chvíli na kontrabas a potom na rytmické nástroje. Zkoušelo se v klubu Motorlet v Košířích a v roce 1975 natočili Grošáci svůj první veřejný pořad pro TV – „Neděle v klubu“.V roce 1975 natočili Grošáci svůj první demo snímek. Následovalo vystoupení v domě kultury na Smíchově,

 

v Malostranské besedě, vystoupení v Lucerně v roce 1976 a pro TV se točí pořad ,,Návraty za písničkou“. Grošáci se také se účastnili Porty 1978 (kde získali uznání poroty) a Porty 1979. V témže roce odchází kontrabasista Emil Makal a nahradil ho Béda Eberle. Když mluvím o kontrabasistech, tak se musím zmínit o Jirkovi Kálalovi, alias Psí hlava, který občas hrál s Grošáky v letech 77 - 78 a mimo jiné se podílel na vystoupení  v Lokti, na Loketským kotlíku. Tato sestava vydržela až do roku 1986, kdy přichází první (a zatím taky poslední ) zpěvačka Olina Trojanová a Honza Kopal který hrál na steel kytaru. Ještě tentýž rok  se natáčí pro televizi pořad ,,Sportovní revue“. V roce 1987 přichází Jirka Turek který hrál na foukací harmoniku a toto uspořádání kapely nahrálo druhou demo nahrávku, rovněž v klubu Motorletu. Natáčí se pořad pro TV ,,Mladý sport“, účastní se Pony expressu, setkávají se s panem J.Foglarem a vystupují na , country bálu ve Lnářích v roce 1988. V 89 roce natáčejí v Dobronicích pořad „Start 26“. V roce 1991 přichází bubeník Jirka Jirásek a baskytarista Pavel Kaizer a už s Grošákama vystupují na koncertě na Vyšehradě..Velmi úspěšný byl festival „Truck & Country“ na Strahově, který se konal 13 – 15 září 1991, vánoční koncert v Radiopaláci, koncert v kulturním domě Krakov v Bohnicích. Po 18letech se Grošáci v roce 1992 dočkali natočení prvního CD nosiče pod názvem „Nám hrajou country“, už s novým kytaristou Tomášem Havlem, pořádají koncert v Radiopaláci a pro televizi natáčí pořad „Country Express Praha – Nashvill“ s Jiřím Brabcem. V roce 1993 přichází nový baskytarista Tomáš Kaňka, bubeník Tomáš Grund a už bez mandolinisty Zdenka Hájka natáčejí Grošáci druhé CD pod názvem „Nač tedy lhát“,

 

a zároveň skupina Grošáci oslavuje 20 let svého působení na hudební scéně. Píše se rok 1994. V roce 1995 se Grošáci společně s Josefem Zochem účastní ,,Zlaté podkovy“ v Humpolci. Už v tomto roce se ve složení Zdeněk Hájek, Miki Hejčl, Karel Chládek, Mirek Šavrda, Saly Honza Sailer a basista Mirek Maxa scházejí v podolském přístavu na lodi zvaný Invazák. Mimochodem Mirek Maxa tragicky zahynul 8.srpna 1996. Zlomovým datem byl zřejmě rok 1996, kdy se natáčí třetí CD nosič „Nebeskej lístek“ se zpěvákem a basistou Marcelem Brixym a klávesákem Danem Hofrichterem jako hostem a natáčí se pořad „Aport 96“. Z kapely odchází Jirka Turek a Tomáš Kaňka do vznikající kapely „Vlak na Dobříš“ a natrvalo odchází Karel Chládek a Miki Hejčl. V roce 1998 Grošáci vystupují v Lucerně jako hosté s Taxmenama a V. Martinovou u příležitosti 25. výročí Taxmenů. Kapela Grošáci přestává hrát v roce 2003. Ještě však předtím po roce 1996 se dali dohromady Miki Hejčl, Karel Chládek, Zdeněk Hájek, Pepik Lexa, Béda Eberle, Evžen Bardoň a později Honza Kopal a tvoří tak skupinu, která hraje pravidelně každý sudý týden a to v úterý v restauraci „U rozcestí“. Příležitostně si zahráli Radvan Filipec, Mirek Šavrda, Saly Honza Sailer, Jirka Janatka. Když v roce 2000 přichází kytarista a zpěvák Jarda Kubát, vytváří se ustálenější sestava v podání Karel Chládek zpěv a kytara, Honza Kopal steel kytara a zpěv, Zdeněk Hájek mandolina a zpěv, Jarda Kubát kytara a zpěv, Pepik Lexa kontrabas a baskytara, Miki Hejčl 5. strunné banjo a zpěv. 

 

V této sestavě se vyjíždí na maškarádní bály, country bály, ale i na potlach v Opatovicích. Country bály v Opatovicích jsme hráli od roku 2004 až do roku 2011.

 

Tady uděláme malou odbočku a přejdeme do "Mikiho kroniky", která mapuje novou historii Grošáků, a kterou Miki bohužel zanechal rozpracovanou.

 

 

 

Miki Hejčl byl jedním ze zakládajících členů skupiny. Opustil nás po těžké nemoci 2. 8. 2010, a tak zvuk jeho banja zůstává už jenom na našich nahrávkách. Když skupina začala po letech opět aktivně vystupovat, dal se do psaní kroniky ( Miki vždycky říkal "jako kronika") a my do ní teď můžeme společně nahlédnout.

 

Mikiho kronika

23. 11. 2008 jsme se sešli v Kovárně na Slivenci na historicky první zkoušce téhle sestavy muzikantů, která hraje už hodně roků bez motivace - jen tak ze setrvačnosti. Popud k tomuto konání dal Honza Kopal a skutečnost, že jsme měli problém uzpívat a uhrát prostory s větším počtem posluchačů. Z tohoto důvodu navrhl řešení s ozvučením tohoto hudebního uskupení a zakoupil hudební aparát pro tyto příležitosti. Jedná se o 300 W aktivní reprobedny se stojany a mixážní pult, včetně veškerého ošňůrování. Mimo to investoval ze svého dva mikrofony se stojany – jeden dynamický na zpěv a jeden kondenzátorový na banjo. Tento stav bude změněn, až si já pořídím mikrofon na banjo a Kvaky mikrofon na zpěv. Ostatní členové kapely se postarají sami každý o svůj zpěv, nejlépe hlavovým mikrofonem. Částka kterou Honza investoval do aparátu bude postupně umořována z honorářů za vystoupení (podle dohody všech). Zkouška se konala na Slivenci v Kovárně a byla velice užitečná. Po dobu šesti hodin jsme se plně věnovali ozvučení a všem problémům s tím souvisejících. Vyplatilo se!

27. 11. 2008  Hraní na podnikovém večírku Jirky Kubáta v restauraci Historie, Londýnská 56. Hudba bez aparatury se vyvedla. Hráli: Jarda Kubát, Zdenda Hájek, Pepik Lexa, Honza Kopal a Miki. Kvaky se nezúčastnil. Večírek sympatický – byl by se hodil aparát! Nevíme co je s Kvakym. Očekáváme vystoupení v Halounech 29. 11. 08

29. 11. 2008 Vystoupení v Halounech (Hospoda – U Paviána). Sešli jsme se všichni v dohodnutý čas. Kdybychom tak neučinili, tak bloudím po Brdech ještě dnes! Nástup byl bezva akorát nás trochu při přípravě zradil aparát (asi nějkej šotek-bručivej) Snad ten nechtěný ruch vytvářel nějaký zdejší spotřebič, chvíli rušil a pak zase nic! Zdenda už si pořídil hlavový mikrofon,tak je o problém míň. Jarda vybral velice sympatickou hospodu, kde se sešlo asi 50 posluchačů, kteří vytvořili bezva atmosféru a to byl hezký počinek pro naši činnost. Obavy ze špatného fungování aparátu v tomto srdečném prostředí brzy zmizely a produkce se dařila nad očekávání příznivě. Hlavně opadl prvotní strach ze zpěvů, samotného mě překvapilo, že nám to zpívalo poměrně dobře! Určitě by to šlo líp, ale mě se to líbilo! Zahráli jsme čtyři série po dvanácti skladbách, produkce trvala s pauzami od 20 hod. do 00,30 hod. Jarda se ujal uvádění kapely a to velice hezky! Jen já jsem svou nervozitou asi dvakrát skočil do mluveného slova svojí unáhleností, za to se také omlouvám a budu s snažit toho příště vyvarovat. Pro příště bych volil série po deseti skladbách pro blaho našich prostat! Balení aparátu proběhlo více než dobře, snad jsme nic nezapomněli! Pokud mohu hodnotit, tak myslím, že se večírek vydařil. Teď nás čeká úterní Slivenec , tam vše doprobereme a domluvíme informace o příštím hraní v otvoru Netřeba 6. 12. 2008 na Mikulášské.

6. 12. 2008 Vystoupení v obci Netřeba.V místě produkce jsme se sešli v 18. hod., zprovoznili aparát, tentokrát nám to šlo lépe než v Halounech. Chce to trénink! V 19,30 jsme si dali nesmělou zvukovku (už byli přítomni lidé). Celé vystoupení se odehrálo v bezva atmosféře i díky posluchačům, kterým jak se zdá, se produkce líbila, i prostředí bylo velice příjemné. Produkce se skládala ze čtyř bloků po 10 věcech a ještě zbyl prostor na vyžádaný přídavek. Pořadatel Luboš mi potvrdil, že se hraní moc vydařilo, a že budeme určitě ve spolupráci pokračovat. Prý se určitě ozvou po Novém roce. Akce se zůčastnili všichni jen se Zdendou jsme do poslední chvíle nevěděli. Při balení aparátu jsme vymysleli akci v Kovárně domovské restaurace ve Slivenci v úterý 16. 12. 08. Během následujícího času jsme stačili vyjednat taškařici s Jakubem Smělým (majitelem restaurace) a Honza zajistil propagaci na Country rádiu. Snad to klapne...

 16. 12. 2008 Slivenec v Kovárně. Klaplo to! Všichni muzikanti přišli včas, aparát stál od 19.hod. s tím, že začátek hraní byl oznámen na 19,30 hod. Tentokrát se zúčastnil i Béda Eberle. Posluchači zaplnili asi 2/3 kapacity míst. Vzhledem k tomu, že je těsně před Vánocemi to vidím jako úspěch. Tentokrát jsme odehráli dva dlouhé bloky s jednou pauzou. Ta druhá byla o poznání delší, protože jsme nevěděli kdy hraní ukončit. Tím na mě závěr působil trochu zmateně, ale lidem se produkce líbila, což někteří kladně okomentovali. S Jakubem jsme se dohodli na dalších podobných večerech. Záleží jen na dohodě kdy... Zatím bezva.

8. 2. 2009 Slivenec – zkouška v Kovárně. Sešli jsme se v 11. hodin. Aparát už stavíme jako kdybychom to už někdy dělali. Zkouška byla velice užitečná. Ze sestaveného seznamu Grošáckých písní jsme vybrali jen ty které nemáme tak zvaně pod kůží. Např. Mám přání – vzkřísil Kvaky, začátek Jízdní hlídky č. 6, Dívka z Cheyenne, Měsíční romance, Michigan, a všechny věci ve kterých jsou transpozice a hlavně Kvakyho napadlo jak udělat úvodní song ze skladby Harmony - líbilo se všem. Všichni více či méně hýřili aranžérskými nápady. Skončili jsme v 18 hod. a měli jsme toho plné brejle i když všichni víme, že by taková zkouška byla ku prospěchu častěji. Ještě chci připomenout, že mě mile překvapil Kvaky, který měl pracovní neděli, ve 14 hod. odjel transfer a  vrátil se na zkoušku a velice aktivně se podílel na společné práci.

 10. 2. 2009 Slivenec – vystoupení v Kovárně. Na plac jsme dorazili všichni do 18,15 a využili toho, že jsme mohli nechat rozbalený aparát a nástroje z nedělní zkoušky. Posluchači dorazili ve velmi hojném počtu – museli jsme řešit místa k rezervaci, ale nakonec si všichni sedli a mohlo se začít. Muzika se nám dařila jen odhadem na 70 % úrovně na zkoušce, ale přesto se to posluchačům moc líbilo a to je hlavní – lépe by bylo, kdyby se dařilo o chlup víc abychom mohli mít dobrej pocit i jako muzikanti. To je jen můj názor – důležité je, že se celá akce vydařila.

21. 2. 2009 Candrbál t.o. Náhoda v Opatovicích. Konečně přišla akce, kvůli které jsme pořizovali aparát. Prostředí bezva, lidi kteří se chtějí a umí dobře bavit. Bohužel se nemohl zůčastnit Kvaky, který pracoval a místo něj jeli Evžínek a Radvan. Jen stručně posluchači byli nadmíru spokojeni, ale my jako vždy věděli o našich možných rezervách. Projevil se nedostatek v sehrání a sezpívání s Radvanem, i když se chvílemi projevovala jeho přítomnost kladně, alespoň dle mého. Přítomní trempíři se projevovali jako vždy velice kamarádsky a když jsme Ve 00,30 balili aparát byl tanečníků ještě plný parket.Trochu mi to přišlo,jako předčasný útěk z boje ale i s tím se trochu počítalo z důvodu balení odvozu aparatury. Jinak celkový dojem z mého pohledu 1c.

 24. 2. 2009 Při Sliveneckém hraní vyplavali další klady i zápory večera v Kovárně. Část posluchačů byla nadšená a další části se zdál zvuk příliš silný. Po diskuzi na tohle téma jsme se dohodli, že tuto záležitost budeme ještě pilovat. Zdenda přišel s řešením času našeho vystoupení s nápadem přizvat k produkci trampského písničkáře Kotála – nikdo s tímto návrhem nesouhlasil, protože by to byl nápad nepřipravený a spojený s možným záporným ohlasem publika, které nepřišlo na Kotála ale na Grošáky. Také jsme se shodli na nutnosti zkoušek a po dlouhém dohadování jsme ustanovili termín na neděli 1. 3. 2009. Problém byl v pracovním režimu Kvakyho a víkendem Zdendy. Nakonec to vypadalo, že se Zdenda z víkendu vrátí o chlup dřív a zkouška bude. Je to velmi složitá a nutná volba kompromisů od každého z nás. Jak zvážit situaci v níž Kvaky pracuje a opravdu nemůže a Zdenda si zkrátí o kousek víkend. Jen má krátká poznámka – to je právě ta řehole, kterou nikdo z nezúčastněných nevnímá.

16. 5. 2009 Soukromé vystoupení v Halounech-opět v osvědčené restauraci U paviána. Sešli jsme se v dohodnutý čas 17,30 a všechno fungovalo, jako bychom už někdy aparát stavěli a připravovali nezbytné záležitosti k vystoupení.  Akci jako vždy v tomto kraji dojednal Jarda a dojednal moc dobře. Posluchači byli bezva a vytvořili velice příjemnou atmosféru celého muzicírování. Skoro jsem si říkal, že není možné, abychom měli tak velké štěstí na přítomné lidi.  Akci jsme ukončili v 01,00 a po uklizení apartury jsme se s dobrým pocitem rozjeli domů. Je dobře, že v Halounech hrajeme po druhé, alespoň se tam dobře naučím cestu a nebudu příště bloudit.

30. 5. 2009 Řevnice – Lidový dům (opět Jardova akce). Už dříve jsme tady hráli – ještě s původní sestavou Grošáků a dost mě překvapilo, jak je tohle kulturní zařízení hezky udržované a částečně zrekonstruované. Personál byl velice příjemný a ve všem nám ochotně vyšel vstříc. Tak jsme po nezbytných přípravách měli chvilku na zvukovou zkoušku. Sál byl zcela zaplněn což je v dnešní době příjemné. Hraní bylo poslechové, rozdělené přestávkou do dvou částí. Z počátku jsem měl obavy z měsíční pauzy v mém hraní, ty se po druhé skladbě rozplynuly a vše bylo opět ve starých kolejích vybudovaných (asi) dlouholetou rutinou. To se týkalo všech členů kapely, tak se hraní moc líbilo a to je pro muzikanty vždy ta největší odměna. Akci dle mého hodnotím jako 1A.

 

A jsme zase zpátky v kronice Pepíka Lexy, kterou snad Pepa bude pravidelně doplňovat.

Když už se zdálo, že kapela po obnovené činnosti může mít perspektivu, odešel v roce 2010 po těžké nemoci do hudebního nebe banjista Miki Hejčl. Ani po této smutné události Grošáci na muziku nezanevřeli a v současné době tj. rok 2011 hledají novou motivaci k muzicírování. Jako jedny z nedávných vystoupení z roku 2011 můžeme jmenovat např. country bál v Opatovicích, tentokrát rukavičkový, nebo vystoupení v Bojanovicích na hřišti. Tady kamarádi prozatím končí krátký souhrn historie kapel Rejdaři a Grošáci. Jen čas určí další historii…

20. 2. 2012 - Pokračování kroniky Grošáků.

..tak přátelé,čas určil ,co dál.Rozhodli jsme se pokračovat v muzicírování.Naše sleziny ve  Slivenci pokračují,a také jsme uskutečnily tradiční hraní v Hánově,kam nás Miki zval ke svému kamarádovi na chalupu.Dále jsme vyrazily na  takový malý výlet do H.Jelení na pozvání kamaráda Jardy Kubáta,abychom zahráli a taky něco popily a též něco pojedli,neboť se zde  konala zabijačka.Mimochodem,na toto místo jezdí i kapelník Druhé trávy  R.Křesťan, který ovšem v tuto  dobu nebyl přítomen a pověřil účastí svoji drahou polovičku.Mezi tím J.Kubát přivedl nového banjistu(J.Michka) a ten se po nějaké době přizpůsobil a začal s námi pravidelně hrát.V Ci5 s námi hrál na  vzpomínkovém večeru ,který se uskutečnil jako slezina na památku Mikiho Hejčla.Bylo to tak trochu hektický,ale myslím si , že se  to docela povedlo.Takový první veřejný vystoupení,bylo v Dobřichovicích v místní restauraci ,a to tak ,že jsme po delší době hráli na aparát,a to proto,že jsme si to chtěli trochu oživit a taky proto ,že by asi nikdo nepřekřičel osazenstvo restaurace.

Je 18.únor 2012 a to byl vždy čas country bálu v Opatovicích.Jako téma bálu bylo vybráno námořnicko-pirátské.Byli jsme pozváni,a tak jsme jeli.Nakonec přijel i Z.Hájek a tak jsme byli komplet.Hned v úvodu jsme měli malou technickou pauzu,neboť mixážní pult vypověděl službu a hrozilo,že se bude hrát bez aparátu.Společnými silami se podařilo Evženovi a Honzovi neposlušný pultík opravit a bál byl zachráněn.Hraní proběhlo vcelku bez problémů a společně s výukou country tanců se pirátsko-námořnický bál jednak líbil a hlavně povedl.

9. 3. 2012

Ještě před country bálem v Opatovicích, jsme dostali nabídku od HOUK Music Baru (bývalé Ci5) na uspořádání koncertu.Vzhledem k tomu, že právě tady v tomto klubu Grošáci křtily svoje CD „Nač tedy lhát“, měli jsme tak trochu z našeho vystoupení obavy. Nemáme zpěvačku, chybí nám elektrická kytara a bicí (i když automat. bicí máme, ale zatím nepoužíváme), a v nové sestavě hrajeme pár dní. Rozhodnutí ale bylo jasné, jdeme na to! Koncert jsme absolvovali, žádný průšvih nebyl, a podle ohlasů jsme dostali (jak by řekl Miki) výbornou! Myslím, že to kapelu potěšilo a povzbudilo do dalších dnů.

 

19.5.2012

Toto datum bylo dalším milníkem pro kapelu Grošáci, jenže….kapela míní, ale baskytarista mění! Koncem března si basista Pepik způsobil velmi vážné zranění (rozdrcení patní kosti) a tím pádem byl koncert v Houk Music Baru vážně ohrožen. Proto byl požádán náš kamarád Evžen Bardoň (bývalý zvukař Grošáků), aby se naučil, respektive doučil pár písniček, a mohl zastoupit Pepika. Ještě 18.5 se počítalo s vystoupením. Evžen dřel akordy, Honza Kopal bojoval s nachlazením a horečkou. Ale všechno to vyřešil hokej.V sobotu 19.5. se hrálo semifinále našich hokejistů se slováky, a pořadatel rozhodl vystoupení Grošáků zrušit. Chvilka nejistoty opadla a další vystoupení, které by mělo být 23.6. se snad uskuteční. Jenže.....23.6. zase bylo fotbalové utkání ME 2012, a tak se opět nehrálo. Co na to říct? A tak se čekalo na 28. července, kdy se mělo hrát na výročí osady Údolí sporů. Mělo, a taky se hrálo. Bylo to po delší pauze, basistu museli přivézt kamarádi autem až na místo a přistavit mu židli, ale až na drobnosti se vystoupení, myslím zdařilo.Trochu nás pozlobilo počasí, neboť jak je zvykem, Grošákům opět pršelo!

5. 2. 2013

Poslední společné muzicírování jsme uskutečnily v Horním Jelení (i když ne v plném obsazení) na soukromém večírku (mimo jiné zde byl také Robert Křesťan), a myslím, že se to vcelku povedlo, Robert si s námi dokonce i zahrál. Od této doby se scházíme jen na Invazu, tj. v Podolí ve vodáckým klubu. Vlastně ještě jednou jsme se sešli téměř kompletní, a to na oslavě narozenin bratra Jardy Kubáta. A to se opravdu povedlo. Naše další hraní mělo bohužel smutný nádech, protože jsme byli zahrát na poslední cestě kapelníkovi Rejdařů a posléze Grošáků, Karlu Zápotockému. Na přání rodiny jsme zahráli „Trampský holky“ v kostele čs.-husitské církve a potom jsme se sešli v Harley Clubu a uctili jsme jeho památku klasickou slezinou (a hodně veselou). V únoru (23.2.2013) nás čeká, pro nás už samozřejmost, country bál v Opatovicích, tentokrát na téma „Retro“.

 

Když se řekne "retro", tak si  každý představí něco dávno minulé, staré a nevratné. Přátelé, omyl. Hráli jsme v Opatovicích na country bále v duchu "retra" a vůbec mě nepřipadlo, že by tam někdo byl  S T A R Ý! Bál se povedl, i když jsme se jako kapela sešli po delší odmlce a žádnou zkoušku jsme neměli. Bál se konal v osvědčené restauraci, pardon, v  hostinci V zatáčce, kde se točí "naše oblíbené pivo Pernštejn". Po oficiálním ukončení country bálu se někteří účastníci rozprchli domů, a zbytek pokračoval v soukromém posezení. 

15.3.2013 jsme na pozvání pořadatelů hráli v Houk baru na Smíchově. Klasický repertoár jsme zvládli docela slušně, neboť posluchači byli spokojeni a tím pádem i my.

 

Tak to byla slova Josefa Lexy, zakládajícího člena skupiny Grošáci.

 

Současnost se částečně odvíjí od dění v roce 1996, kdy kapela natočila pro vydavatelství Venkow Records CD s názvem Nebeskej lístek. V té době kapela procházela jednou z krizí.

Jedna část kapely chtěla hrát písničky, které by více lahodily sluchu trampského národa, zatímco ta druhá chtěla pokračovat ve směru, který byl nastaven při koncipování CD Nebeskej lístek. Atˇ je to jak chce, Grošáci tuto krizi překonali a pokračovali dál v sestavě Karel Zápotocký – kytara,zpěv, Jan Kopal – steel kytara,zpěv, Olga Trojanová – zpěv, Tomáš Havel – kytara,zpěv, Jiří ´´George´´ Jirásek – bicí, Marcel Brixy – baskytara,zpěv. Po nějaké době (pár letech)z kapely odchází George a nahrazuje jej bubeník Milan Martiník. Zhruba v roce 2003 se skupina rozchází. Postupem času dochází k pokusu kapelu znovu oživit ale, pro určitý nezájem ze strany některých členů dojde pouze k několika zkouškám a tím plamen nadšení hasne. Nikdo z muzikantů však svoji hudební karieru na hřebík nepověsil, každý se vyskytuje v různých hudebních projektech. V roce 2016 oslovuje Marcel Brixy Honzu Kopala s nabídkou učinkování v jeho novém projektu který by se měl opírat o tvorbu Grošáků. Honza s sebou přivádí zpěvačku Soňu Fikarovou, která se stává plnohodnotnou pokračovatelkou Olinky Trojanové. Po několika zkouškách a tápání mezi volnými muzikanty se sestava ustaluje ve složení Jan Kopal – steel kytara,zpěv, Soňa Fikarová – zpěv, Tomáš Havel – kytara,zpěv, Libor Jaeger – kytara,zpěv, Milan Martiník – bicí, Marcel Brixy – baskytara,zpěv. V průběhu roku 2017 to již vypadá, že by se produkce kapely dala možná i poslouchat a je naplánován první veřejný koncert v prostorách VOŠP a SUPŠ v Praze. Člověk míní a osud vše mění aneb všechno je jinak. 24.února 2018 Marcel Brixy obvolává zbylé členy kapely s informací že ............´´příští pátek (2.3.2018) hrajeme v Černošicích´´. Po výpadku poloviny členů skupiny IdefixBand Hany Lounové , tato koncert odvolává a basista skupiny (tentýž jako u Grošáků) navrhuje jako náhradu Grošáky. Přesto že, kapela nemá žádnou propagaci, byl koncert úspěšný..................................Tak tady Grošácká kronika končí, její pokračování je již jen a jen na nás a hlavně , jak říká klasik, hlavně na Vás.  

 

          A zde již několikáté přidání do Grošácké kroniky.

Po úspěšném prvním koncertu po znovuzrození kapely jsme pokračovali v naší činnosti.

Přišly další koncerty a vystoupení na různých akcích a festivalech (to vše najdete v sekci - Koncerty) a samozřejmě přibývaly i nové písně takže rok 2018 jsme prožili v poklidném tvůrčím tempu. Počátkem roku jsme se pustili do plánovaní činnosti v nové sezoně a ladění detailů již domluvených akcí. 15.dubna 2019 nám přichází e mail od našeho bubeníka, pana Milana Martiníka že, opouští kapelu .

Vzhledem k tomu že za necelých čtrnáct dní po odchodu bubeníka se měl uskutečnit koncert v rámci akce Nebanický Gulášofest. Byly rozhozeny sítě a začalo hledání nového bubeníka. Děkujeme všem těm , kteří nám v tom pomáhali a vězte že, se podařilo . Ve středu 17.dubna 2019 byl osloven hráč na bicí nástroje , pan Petr Klofáč, který s námi podstoupil zkouškový maraton během velikonočních svátků a hned další týden s kapelou vystoupil na již zmíněném Gulášofestu.

Gulášofest Nebanice 2019 - akcička byla velmi podařená i přes nepřízeň počasí.

S Tomášem Havlem jsme vyrazili již v pátek, po příjezdu do Nebanic nás čekalo ubytování a přivítání se s pořadateli akce a mým letitým kamarádem Václavem W. Něco jsme pojedli, něco jsme popili a noc strávili v příjemném prostředí turistické ubytovny. Nastalo ráno a my zjistili že předpověď tety Dagmary nelhala . Nad celým krajem visela temná mračna z kterých v provázcích kanul na vyprahlou zem neůnavný déšť. Po krátkém výletu jsme se dali do práce, příprava na koncert probíhala za střídavého deště a jasných paprsků slunce.

Návštěvnost byla vzhledem k počasí a venkovní teplotě více než uspokojivá a my se pustili do díla. Koncertík proběhl v naprosto pohodové atmosféře a následná after party to jen potvrzovala. Jedinou a naprosto nepodstatnou skvrnkou byla skutečnost že, na nás , jako vždy, žádný guláš nezbyl. Ovšem i s touto alternativou jsme počítali a přijeli bohatě zásobeni z vlastních zdrojů. Během společenského večera kapely padlo za oběť našich choutek cca 6kg masa a masných výrobků, soudek Protivínského piva, něco málo chleba a ostatních ingrediencí a samozřejmě lehké množství alkoholu v podobě irské whisky a českého rumu. Po nedělním probuzení bylo všem jasné že kapela má nového bubeníka . Petře Klofáči vítej aneb král je mrtev Ať žije král. A to je zatím vše.